Vítejte v holubníku

Stránky celkem spokojeného důchodce

Anti CV

petrh54Narodil jsem se...ale kuš! Takhle nee...

Jsem třetí generace techniků v rodině, po otci jsem navíc podědil hudební sluch, neb hrál na banjo, chromatickou foukací harmoniku a kontrabas. Nicméně do 14 let jsem se o hudbu nijak zvlášť nezajímal, bastlil jsem a bastlil.

Až v létě 1968, opravoval jsem zesilovač pro jakousi kapelu z místa mého letniho pobytu, kytarista mne z legrace začal učit brnkat jednoduché melodie. To neměl dělat, úplně jsem tomu propadl a za rok hrál lépe nežli on.

Po nastoupení na ústav v Ječné ulici v Praze jsem ve hře na kytaru pokračoval a nikoli sám. S jedním kamarádem jsme hráli klasické country písně, se druhým skládali folkové songy. Období Palečka a Janíka, Hutky a dalších.

Na chmelu tuším ve druháku jsem poznal jakousi vytáhlou dívčinu. Její zpěv a zaujetí jednoznačně vyčnívalo z davu. Je to moje milovaná žena, jsme spolu už bezmála 50 (padesát) let.

Již na průmyslovce a poté za mých studií na ČVUT (FEL, obor audiofrekvenční technika dnes již neexistuje) jsme spolu založili několik různých kapel, některé měly jepičí trvání, některé vydržely i pár let, jako Syntéza. S tou pak absolvovali první tancovačky a zábavy. Do toho jsem neustále stavěl jak zesilovače pro kapelu, tak také různé efekty. Tenkrát frčely různé flangery, phasery apod., navrhoval jsem si je podle svého.

Má diplomová práce byla na téma "Napětím řízený oscilátor", prostě VCO. Ano, kus hudebního syntezátoru, nakonec jsem jej postavil celý a dotáhl do funkčního stavu :-)

Po promoci jsem nastoupil jako servisní technik do podniku Chirana, o modrou knížku se zcela náhodou postaralo klíště.

Čas letěl, různé amatérské kapely se rozpadaly, doučil jsem se noty, teorii, začal psát partitury a notové party pro orchestry, ve kterých jsme hráli, psaní aranží mi vydrželo dodnes, náš notový archiv čítá cca 400 kousků, mou rukou psaných - nyní již pomocí výpočetní techniky -  je většina. Před deseti lety jsem začal používat programy typu Cubase a naprogramoval základy pro prakticky veškerý náš repertoár - můžeme jít hrát jen sami dva a je to pěkná honička, zahrát vše, jak má být :-)

Po revoluci jsem spoluzakládal českou pobočku jisté velké elektrotechnické společnosti, do které jsem samozřejmě nastoupil a pokračoval jako servisní technik až do doby "třetího věku", do kterého jsem se nedávno překulil. A život jde dál, koníčky zůstaly, nestíhám...

nach oben