Všechny články
Prohlížení po kategoriích, viz menu...
Smyčková anténa
O smyčkových anténách je na internetu spousta informací. Na konci článku jsou některé odkazy, které mi přišly z různých důvodů zajímavé.
Prohlédl jsem si některá schemata a postavil jsem opravdu minimální verzi předzesilovače, který musí být co nejblíže smyčce. Jak plyne z [2], provedení smyčky je kompromisem mezi její velikostí a indukčností. Předzesilovač by měl mít co nejmenší vstupní impedanci, neboť smyčka má reagovat na magnetickou složku signálu, nikoli elektrickou. Hezky vysvětleno a zdůvodněno v [2], včetně simulací a matematického aprátu.
Konstrukce
Použil jsem co bylo k dispozici, nějaký poměrně tvrdý Cu drát o průměru 4mm. Stočil jsem ho do kruhu a přidělal izolovaně na svislé a vodorovné ráhno, to jsem udělal z trubky z uhlíkového vlákna. Zde pozor, uhlíkové vlákno je vodivé, tedy je potřeba smyčku přichytit izolovaně. Kousek smršťovací bužírky to spraví.
Vlastní smyčka je uzemněna na svislé ráhno přesně uprostřed nahoře, nikde jinde není s ničím spojena.
Přezesilovač je vestavěn do krabičky s nevyleptaného kuprextitu (nic jiného nebylo na chatě k dispozici) o rozměrech 26x50x90 mm, dole uchycen BNC konektor. Ten není vodotěsný, ale jak jsem zjistil, citlivost smyčky nesouvisí příliš s místem, kde je umístěna, tedy není nezbytné ji umístit venku. Běhal jsem s ní po zahradě, co délka koaxiálu dovolila (15m). Pravdou je, že na chatě ji mám v dřevěném altánu pověšenu na stěně. Doma bydlím uprostřed velkoměsta a rušení je obrovské, nicméně oproti drátové anténě ve stejném místě podstatně menší.
Napájeno klasicky přes koax, oddělovací tlumivky mají poměrně velkou hodnotu 5mH, zajímají mne kmitočty již od 200kHz výše. Úbytek na diodě, tlumivkách a koaxu byl v mém případě cca 1Volt, tedy zařízení je napájeno asi 4 - 5 Volty. Zisk se při změně napájecího napětí příliš nemění, pokud některá silná stanice způsobuje intermodulační zkreslení, můžeme paralelně připojit seriový rezonanční obvod naladěný na rušivou frekvenci. Já ho měl naladěn na 639kHz, ovšem od začátku roku 2022 přestal tento SV vysílač pracovat. Filtr jsem vypojil, je již zbytečný.
Použité součástky
Tranzistory jsem vybral na co nejvyšší proudový zesilovací činitel při proudu cca 10mA. Měl jsem sáček BC107B ze 70-tých let, už první měly Betu okolo 250 - 300, tak jsem dva takové použil. Transformátor je na jádře Amidon, typ FT37-43, navinuto trifilárně 3x20 závitů. Měřená indukčnost jednoho vinutí při 100kHz je 211uH. Ostatní součástky nejsou kritické. Indukčnost smyčky jsem měřil na 100kHz (výše jsem v době konstrukce měřit nemohl), měla 2,41uH. Koaxiál jsem použil běžný typ, RG58. (Na schematu je vidět, jak dlouho mi trvalo, než jsem se odhodlal k napsání tohoto článku. Nikdy není pozdě...)
Zkušenosti z provozu
Je to přijímací anténa, to je snad jasné. Zatím jsem ji testoval s malým SDR přijímačem, zpětnovazebním audionem a naposledy s přijímačem s přímou konverzí. Funguje to. Další zlepšení by bylo zřejmě možné lepším předzesilovačem s menší vstupní impedancí, např. podle [2]. Další zapojení různých předzesilovačů, včetně testování, je v [3].
Další odkaz [4] je zajímavá možnost použití zemní smyčky, toto jsem zatím nezkoušel. V [5] autor používá jen připojení dvou vodičů do země, věřím, že mu to funguje, ale to už jsme mimo malé magnetické smyčky...
Závěr
Funguje to bezvadně, v místech kde se nedá jiná anténa použít, ideální řešení. Snadno přenosné, převozné autem, doba instalace minimální.
Schema předezesilovače ve formátu *.pdf
Odkazy
[1] - Širokopásmové smyčkové antény
[2] - Wideband Active Small Magnetic Loop Antenna
[3] - PA0FRI's ACTIVE LOOP ANTENNA
Komentáře