Vítejte v holubníku

Vydaná CD

Cesta (2025) - vydáno na flashdisku

Podrobnosti o nahrávce

Texty

Hudba z Marsu
Hezkej den
Když se ti život vysměje
Koncert
Celý den se zahalil
Proč se točí svět
Kožešina
Pohárek
Přestup na trasu C
Řeka
Je to blázen
Vzdálené kůň
Sníh

I. Hudba z Marsu

Dlouhá je dlouhá, cesta k oblakům
tam ve výši stojí koncertní sál
tam se vznáší hudba sférická
tam se vznáší hudba sférická

Vzdálená vzdálená, hudba doléhá
z mraků na ní bude padat déšť
až každý neduh umyje
až každý neduh umyje

Kdo partesy nástrojů rozdat chtěl?
i bez nich, je ta hudba svá

Rozmrzel se na nás, starý chrám
my chtěli bychom v něm na bicí hrát
mít taky hudbu sférickou
mít taky hudbu sférickou

Přání nám vyplní, dovolí tu hrát
budem se s ním vznášet do oblak
z mraků, déšť zem pokropí
z mraků, déšť zem pokropí

Kdo partesy nástrojů rozdat chtěl?
i bez nich je ta hudba svá

II. Hezkej den

Dneska přišel hezkej den
mrknul na mně, pojď jen ven
nemohla jsem odolat
začala s ním žertovat

Tančí, dnes se mnou stromy tančí
pojď ty také
ať se nám hlava točí

Na refýži tramvaje
se můj kluk teď prochází
neví ještě o tom že
den je dneska jinačí

Tančí, dnes se mnou stromy tančí
pojď ty také
ať se nám hlava točí

III. Když se ti život vysměje

Když se ti život vysměje
do duše padá sníh
ty stíráš slzí krůpějej
teď pláčeš já to vím

Snad právě láska umírá
ty v srdci kámen máš
a tělo žalem umírá
tak se vyplač na polštář

Vždyť tímhle život nekončí
a ty máš sedmnáct
tak pohleď mámě do očí
ať pohladí ti tvář

Ta mám život dala ti
a ty si ho teď chraň
ať nikdo ti ho nezkazí
ani ty sám

Vždť každý přeci pochopí
že jednou bude sám
a láska až tě opustí
tak neplač vždyť nejsi sám

Vždyť tímhle život nekončí
a ty máš sedmnáct
tak pohleď mámě do očí
ať pohladí ti tvář

IV. Koncert

Na hodinách bije právě sedm
po hospodách lidi usedaj
ty však jdeš dolů do suterénu
kdo pak tam dnes bude asi hrát

Kapela na podiu už ladí
nervozita na ně doléhá
to jim ale teď vůbec nevadí
vždyť začali právě hrát

Začali hrá-át, hrá-át
... ...
začali hrá-át, hrá-át, hrááát

Kapel má tisíc decibelů
v sále horko jak to dobře znáš
to ti ale vůbec nevadí
vždyt začíná šílet sál

Když se vracíš po koncertě domů
holka se o tebe opírá
příště půjdou jistě zase spolu
protože ho ráda má

V. Celý den se zahalil

Celý den se zahalil,
pod závoj deštivý
strom kymácí ve větru,
a mává větvemi.

V tu chvíli je mi krásně
a pěkný pocit mám
za chvíli bude nový den
a kraj nás přivítá

K naší chatičce,
nevede cestička
jsme doma tam,
kde právě jsme.

My můžem courat trávou,
a ať nám závidí.
My můžeme mít spolu,
svůj kraj bez lidí

Utekly nám rychle,
ty sladké dny zahálky
vlak zahouká,
my pojedem zpátky.
Jenom větvoví,
na cestu zamává
my odpovíme písničkou,
že vrátíme se zas

VI. Proč se točí svět

Proč se točí svět, stále jako včera
já hledám odpověď, na to proč žít
hledám odpověď, na všetečnou otázku
hledám odpověď, ale kde

Žít se mi chce, ale jak a nebo proč
jó to nám asi nikdo nepoví
odpověď hledám, odpověď čekám
kdo ji ví, kdo ji ví

VII. Kožešina

Na stěně visí kožešina

a hledá zaprášený stín

je celá ustaraná

vyhýbá se všem pohledům mým

Tak vzala jsem tu kožešinu

a pověsila jsem ji na stěnu

a teď proti sobě jsme, a na stejné myslíme

hltá se mnou všechen ztuchlý stín

Kdo ji nosil, komu patří

já jí nechci, já jí vrátím

snad srdce, bušilo po ní

já mu ji vrátím

Já ji vrátím, přijď si pro ní

já ji nechci, já ji vrátím

skličuje jen duši mou

VIII. Pohárek

Číš podávám ti ke rtům, napij se se mnou
na šťastný pátky, na lásku jemnou

Co v srdci mám, to chci ti dát
zažloutlý listí, i růží lán

Dva králové číše své zvedali
na lásku na štěstí připíjeli
Já na štěstí na svět, chci připít teď
štěstí je létavé, tak naber hned

IX. Přestup na trasu C

Davy pospíchají, sami neví kam
různě si šlapají, po svých vzpomínkách
prostor je jim cizí, každý směřuje
nemusíš se nechat, vždyť máš přece čas

Různě se proplétám, druhým uhýbám
v tom davu tě hledám, avšak smůlu mám
někdo kdysi pravil, každý dojde cíle
ten cíl se mi ztratil, tys mne opustil

Kampak všichni spěchají
že čas vůbec nemají
kam se poděl jejich klid
doufaj že snad najdou cíl

X. Řeka

Plná je listí, plná je listí
plná je listí, řeka
Plná je listí, plná je listí
plná je listí, řeka

Jen kámen ve vodě nezbarví, nezbarví
S oblohou o modř zápolí, zápolí

S oblohou o modř, s oblohou o modř
zápolí, řeka
S oblohou o modř, s oblohou o modř
zápolí, řeka

Až bílá pěna z jezu se usadí, usadí
pak řeka podzimní listí utopí, utopí

XI. Je to blázen

Viděla jsem člověka, co oči v mracích měl

psal básně pro sebe, on na to měl

každý se divil jen, proč zbytečně čmárá

vždyť básní v světě je, on lepší nenapsal

Vždyť je to blázen

co z toho má

Někdo dělá hudbu, co nebaví nikoho z nás

on je ale šťastný, má tvář v oblacích

všichni po něm ukazují, jak bláznivej je

k čemu se snaží, vždyť je to zbytečné

Vždyť je to blázen

co z toho má

Je lepší být tím bláznem, co nic tu nemívá

když rozum má zastřenej, poroučet si nedá

neříká si to nesmím, i když by to chtěl

jo být tak taky bláznem, kdo by chtěl?

Vždyť je to blázen

co z toho má

Když se zeptáš rozumu, zda jepší je tam jít

rozum uvozí, a pravdu převrátí

vždyť touha rozum tříští, říká to nedělej

tak proč není lepší, rozumu se ptát a říkat

Vždyť je to blázen

co z toho má

Potkáváš tisíc lidských obrazů

každý má, jinou tvář

někdo je veselý, někdo si pláče

jiný závidí, a jinej si skáče

Vždyť je to blázen

co z toho má

XII. Vzdálené kůň

Vzdalují se stáda
vzdalují se stáda koní
ohrada je prázdná
jen seno voní

Pohyb koně svádí
díváš se na něj rád
chceš letět s jeho hřívou
a volat jsem rád

XIII. Sníh

Bílé jiskří kolem nás
roznáší jen radost svou
probudí okolí světlem svým
překrásně kolem rozletí

Kolik těch peříček napadá
jak by láska chtěla jen spát
usmívá bílé kolem nás
probudí ho zas až jarní čas