Fotografování na film
Jsem poněkud dříve narozen, tedy pro mne přirozenost. Kinofilm má 36 políček, záběry je potřeba rozmýšlet, bezmyšlenkovité cvakání se prodraží. Je to něco jiného, mám několik různých filmových aparátů, o nich napíši jindy. I další zpracování v temné komoře, nejprve vyvolat film, a pak v dnešní době asi skenování jednotlivých políček, k fotografiím "mokrým" procesm jsem se nyní po letech zatím neodhodlal. Ve výsledném snímku je "něco", co digitálům chybí, ač existují různé programy, které se snaží chování filmového materiálu více, či méně napodobit. Je to něco jiného, jako si pustit klasický gramofon, nejde jen o muziku, ale o celý proces (ne není to wokflow!!!) který začíná koupením filmu a pokračuje dál a dál až k vyvolání v temné komoře. Filmy se většinou vyvolává ve vývojnici, do které se film zasouvá samozřejmě potmě, i to je magické a vyžaduje určitou zkušenost. Nakonec práce s PC a příslušným programovým vybavením pro zpracování dat z digitálních aparátů také. Ale tmu v černé komoře a smrad všech roztoků a chemikálií nic nenahradí!
